Aquaterapie | Základní škola a Mateřská škola Motýlek

Aquaterapie

Aquaterapie handicapovaných

Aquaterapie

neboli kondiční 1 a rehabilitační 2 plavání je nedílnou složkou ucelené rehabilitační a terapeutické péče a je poskytována pod dohledem fyzioterapeuta, ale program lze realizovat i za pomoci asistentů fyzioterapie, terapeutů pro pohybovou rekreaci a rehabilitačních pracovníků.

Výhody aquaterapie

Aquaterapie má výhody, které běžná fyzioterapie nemůže nabídnout. Mezi tyto výhody patří:

1. nadnášení - nadnášení pomáhá a podpírá klienta při cvičení. Snižuje váhové zatížení kloubů, kostí a svalů a dovoluje kloubům větší rozsah pohybu,

2. hydrostatický tlak - tento tlak podporuje cirkulaci krve z dolních končetin k srdci a snižuje otoky kotníků a chodidel,

3. odpor - na zemi překonáváme jediný odpor: gravitaci. Některé svaly proto využíváme nadměrně, jiné nedostatečně. Voda klade odpor ve všech směrech, čímž procvičuje a posiluje všechny svalové skupiny stejnoměrně,

4. teplota - většina bazénů určených pro terapii je vyhřívaná na teplotu kolem 35 stupňů Celsia. Teplá voda uvolňuje svaly, což snižuje strnulost kloubů (tamtéž).

Mezi další výhody aquaterapie je její prospěšnost tělu i duši. Mezi tělesné výhody patří snížení bolesti, omezení svalových křečí, nadměrného svalového napětí a strnulosti kloubů, které jsou naopak zpevňovány. Dále zvyšuje mobilitu, rozsah pohybu, zlepšuje rovnováhu a koordinaci, stabilitu trupu, smyslové a prostorové vnímání, motivaci a bdělost, posiluje svaly a rozvíjí celkovou fyzickou kondici.  

Psychické aspekty spojené s aquaterapií zahrnují zvýšení sebevědomí, zlepšení nálady, posílení trpělivosti, uvolnění stresu a napětí, obnovení energie a podporování pozitivního postoje k životu.
Aquaterapie se v důsledku řady pozitivních účinků stala úspěšnou terapeutickou metodou pro klienty se spasticitou (křečovitě staženými svaly), poškozením mozku, svalovým onemocněním, po infarktu, s neurologickými poruchami, vývojovými vadami a degenerativními poruchami. (Samozřejmě i pro aquaterapii platí omezení, není vhodná při horečce, infekčním onemocnění, kožních vyrážkách, zraněních, jež nelze neprodyšně zakrýt, záchvaty, tracheotomie, inkontinence).

Cíl aquaterapie

Cílem aquaterapie je tělesný, psychický a sociální rozvoj žáka.

Tělesný rozvoj - kondiční schopnosti (silové, vytrvalostí a rychlostní) a koordinační schopnosti (obratnostní schopnosti), částečně rychlostní schopnosti (dané úrovní nervosvalové koordinace) a částečně pohyblivost (z druhé části dána stavbou kloubu).

Psychický rozvoj - z hlediska psychického a psychologického uplatňujeme při aquaterapii hlavně tyto psychické procesy:

(Psychické procesy vyjadřují hlavní typy duševních činností, tedy jak vnímáme, myslíme, cítíme, ...).

    • Poznávací procesy (vnímání, představování, myšlení, ...)
    • Emocionální procesy (strach, naděje, radost, hněv, zármutek, ...)
    • Motivační procesy (láska, uznání, sebeuplatnění, ...)
    • Procesy paměťové a učení
    • Procesy integrační a regulační (pozornost, vůle, hodnocení, ...).

Sociální rozvoj - na socializaci jedince v hodinách aquaterapie má velký vliv nejen skupina samotná, ale i terapeut, trenér, pedagog, vychovatel či asistent.

Pedagogická složka aquaterapie

Ve výchově jde hlavně o vliv a působení na člověka tak, aby u něj vznikal aktivní vztah ke světu tj. k přírodě, společnosti a sobě samému. Výchovný význam plavání se uskutečňuje:

„tím že výuka plavání se zpravidla provádí v menším kolektivu, který zcela přirozeně a vědomě v nezvyklém prostředí (vodě) projevuje vyšší soudružnost nežli v jiných kolektivních činnostech. Běžným průvodním jevem výuky a výcviku je ochota si navzájem pomáhat, vzájemně se povzbuzovat, úspěšný pokus pochválit. Tyto vlastnosti si pak každý jedinec více nebo méně přenáší do kolektivu, rodiny, mezi přátele nebo na pracoviště. Plavání je vždy spojeno nejen s pocity radosti, čistoty a krásy prostředí, ale i s pocitem určitého druhu strachu ve změněných podmínkách, které je nutno překonávat vůlí. Překonávání větších vzdálenosti přináší pocity chladu, únavy, často i bolesti ve svalech. Úspěch při překonání těchto překážek posiluje především sebedůvěru ve vlastní síly, odvahu, rozhodnost a duchapřítomnost. Schopnost a vůle zachránit lidský život i za cenu ohrožení vlastního života pěstuje v člověku kladné povahové vlastnosti, potlačuje sobectví a egoismus. Z výchovného hlediska jsou tyto stránky plavání zatím nedoceněné" (Motyčka, 2001, str. 15).

Předpokladem úspěchu je naučit využívat vědomostí k vytvoření dovedností. Pohybový návyk vzniká opakováním a cvičením. Při uskutečňování a upevňování pohybových návyků dodržujeme tyto zásady:

vědeckosti - spojujeme teorii s praxí, sledujeme současný stav vědy a výzkumu v daném oboru. Cvičení provádíme pod stálou lékařskou kontrolou,

uvědomělosti a aktivnosti - vysvětlíme význam pravidelného cvičení, vysvětlíme, popřípadě zdůvodníme každý nový pohyb a procvičíme jej tak, aby přecházel v návyk. Snažíme se získat plnou důvěru cvičence a zajistit jeho aktivní spolupráci,

přiměřenosti - při dodržování této zásady vybíráme cviky a metodicky postupujeme vzhledem ke stavu a stupni celkového postižení. Je nutno volit látku úměrnou v množství i obtížnosti, aby nedocházelo k narušení vytváření dynamického stereotypu,

soustavnosti - pro každou skupinu sestavíme plán hodiny podle věku, druhu a velikosti oslabení, podle funkčního stavu a pohybové dovednosti. Pohyby opakujeme podle obtížnosti cviku, rytmicky s doprovodným dýcháním,

zásada postupnosti - od jednoho snadného přecházíme k dalšímu obtížnějšímu, od jednoduchého ke složitému, od známého k neznámému,

zásada názornosti - jsou-li nové prvky vnímány více smysly, snadněji dochází k vytvoření dovedností. Proto každý prvek popíšeme, vysvětlíme, předvedeme. Provádění prvku doprovázíme slovem, a tím působíme na žáka přes první a druhou signální soustavu. Takový postup usnadňuje a zrychluje zvládnutí požadovaného cviku. Předvedení prvků můžeme doplnit fotografií, filmem, obrazem, kresbou apod.,

zásada trvanlivosti - aby trvalost výsledků byla zajištěna, snažíme se vypěstovat u žáků potřebnou pravidelnost. Hodiny sestavujeme tak, aby působily na zlepšení emocionálního stavu (Srdečný, 1977).

1. Metodicky naučené a zvládnuté různé plavecké styly.

2. Zlepšení zdravotního stavu jedince.

3. Do cvičení vkládáme hry, soutěže aj.

napsal: Mgr. René Lakomý